Cities XL 2012 – recenze

Cities XL 2012

Všechno to začalo roku 2009, kdy se mezi námi objevila budovatelská MMO strategie zaplňující prázdné místo v tomto žánru po sérii SimCity, a to Cities XL (původně Cities Unlimited), na jejíž tvorbě se podílela vývojářská společnost Monte Cristo. Hráč dostal možnost stát se starostou velkoměsta, které dle své vůle budoval a staral se o něj. Díky rozsáhlým možnostem, kdy hra nabízela několik druhů lokací, podle nichž se také odvíjelo množství surovin a při jejich nedostatku nezbývalo nic jiného, než spolupráce s ostatními městy, si tuto strategii hráči velmi oblíbili.

Do spolupráce však nepatřily pouze dodávky surovin. Hráči totiž společně mohli budovat různé projekty jako například Eifelovu věž. Z důvodu nedostačujícího počtu předplatitelů autoři však zastavili všechny servery a hned na to vydali patch, který udělal z této strategie pouze singleplayerovou hru. Navíc minulý rok na podzim jsme se dočkali dalšího vydání Cities XL 2011 od Focus Home Interactive a stejně tak o rok později je tu mezi námi další díl této vznikající série Cities XL 2012.

Nových změn se nedočkáte

Jestliže čekáte oproti předchozímu vydání velké změny, můžete se klidně otočit zpět a zahrát si předchozí díl. Jakmile se pustíte do hrání tohoto nového vydání, ihned se vám během prvních několika minut začnou hlavou prohánět myšlenky, jestli náhodou nehrajte právě Cities XL 2011. Vizuální zpracování je totiž skoro totožné jako v minulém vydání. Dočkáte se však několika stovek nových modelů budov a většího počtu map. Jinak je zde vše při starém.

Zahrajte si na starostu

Nejprve si zvolíte lokalitu, na niž začnete budovat svou metropoli. Po rozestavění silnic a ulic už nezbývá nic jiného než je pořádně zaplňovat. Mimo účelových budov, jež mají funkci například školy, obchodní centra či hasičské stanice, máte možnost budovat několik druhů zón (obytné, průmyslové, obchodní, zemědělské a další), po jejichž vytvoření na nich začnou samostatně vyrůstat jim určené budovy. Nabídka těchto zón je velice rozsáhlá, avšak není ihned na začátku zcela dostupná. Po dosažení určitého počtu obyvatel se vám budou zóny postupně odemykat.

Hlavním cílem je poskytnout dostatečné množství ubytovacích prostor a pracovních míst pro své obyvatele. Čím více jsou obyvatelé spokojenější, tím více peněž se nám bude sypat do kapsy, tedy do městské kasy. Zní to jednoduše, ale během hraní pochopíte, že to není zase tak snadné. Najednou zjistíte, že na jednom místě chybí dostatek kvalifikovaných pracovních sil, tamhle neteče voda a dokonce se tu ani neodváží odpad. Stejně tak vám naservírují problémy nedostatečná energie, vysoká kriminalita či přeplněné školy. Stále budete mít plnou hlavu starostí, což  je u povolání „starosty“ běžnou rutinou.

Zaveďte kooperaci mezi městy

Ovšem nemusíte se obávat toho, že budete stále zaneprázdněni. Díky jednoduchému klikání po mapě a přehlednému interfacu bude vše probíhat snadno a bez jakýchkoli potíží. Vždy budete vědět, co byste měli v dané situaci udělat. Po nějaké době je budování města docela jednoduché, a tak uznáte, že laťka obtížnosti tu není příliš vysoko. Jelikož tu není žádná příběhová kampaň, máte tu úplnou volnost, takže záleží jen na vás, jak se vaše město nebo spíše města budou vyvíjet. Časem se totiž pustíte do budování dalších sídel, přičemž mezi nimi navážete spolupráci. To vás ale docela omrzí, protože starat se o více měst je docela fuška.

Bez surovin budete ztraceni

Dále vás i po čase omrzí nedostatek surovin. Navíc ještě záleží na tom, jakou lokalitu si právě pro budování města zvolíte. Na každém místě se nachází jiné suroviny a jejichž počet je omezen. Některé oblasti jsou opravdu na základní suroviny chudé. Například v polopoušti vám nezbude nic jiného, než se spolehnout na ropu. Samozřejmě si můžete suroviny posílat mezi městy, takže nejlepší možností je vyhledávat dobré lokace pro vybudování nové metropole, jež vás dobře zásobí. I tak může dojít úplně do tuhého. Pak už se musíte obrátit pouze na předraženého AI obchodníka. Mimochodem lokace jsou zde smyšlené stejně jako celé kontinenty.

Máme nad svým městem přehled

Grafické zpracování se sice o moc oproti předchozímu dílu nezměnilo, i když menší rozdíl tu trochu zahlédnete. Vzhledem k žánru této hry budete opravdu s grafikou velmi spokojeni. Navíc si město můžete oddálit až do nebes či přiblížit jak je to jen možné. Poté můžete ve městě pozorovat silniční provoz nebo sledovat, co páchají vaši obyvatelé. Například narazíte na partu mladých lidí, kteří si hází míčem na koš nebo staré důchodce povídající si v parku. Až takhle podrobné detaily tu jsou sice zbytečné, ale tímto způsobem vzniká u hráčů mnohem lepší dojem. Je pak jasné, že u hry strávíte více času, pokud budete pozorovat, co se vašem městě vlastně děje. Stejně tak vás potěší zvuková stránka hry s rozsáhlým počtem skladeb, jež jsou přehrávány podle prostředí.

Závěrem

Když to tak shrneme, oproti předchozímu vydání se toho opravdu moc výrazně nezměnilo. Objevilo se zde akorát několik stovek nových objektů, a to je dá se říci vše. Hra stále běží na stejném enginu už od původní Cities XL. Pokud ke hře přisedne nováček, bude chvíli zmaten, než se do hry dostane, jestliže se bude navíc řídit velmi zdlouhavým tutoriálem. Vlastníci předchozích dílů si budou unuděně připadat, že pořád hrají tu samou hru. Pak je tu tedy otázka, zda se vůbec vyplatí tuto hru pořídit. Stejně tak některé z vás napadne, že je určitě zbytečné vrážet do takovéto hry sedm stovek, u níž se nedočkáte řádných změn, jak i sami autoři přiznali.

Hodnocení redakce

(6/10)

Komentáře